Renčina červená knihovna

Článek napsala Renka dne 14.10.2006 v 20:02 a je zařazený do rubriky Amerika *KLEYPAS Lisa. Můžete sledovat komentáře k tomuhle článku pomocí RSS 2.0 feed. POD TÍMTO TEXTEM MŮŽETE ZANECHAT KOMENTÁŘ. Pinging: off.

25 komentářů ke článku “JEN VE TVÉM NÁRUČÍ”

1. 25
   paulina podotýká:
   4.1.2012 v 11:22

   Přesně jak píšete, každý si udělá názor sám, nicméně mi se tahle kniha velice líbila. Četla jsem vše od Lisy K. i dvě originální knihy v AJ, a tato patří k jejím nejpovedenějším. Knihu jsem četla poprvé před 4 lety, už tehdy se mi líbila, ale teď na vánoce 2011 jsem dostala knihu o dvojčatech „Z lásky k tobě“, kterou jsem si musela přečíst 2x za sebou. Děje se tam toho opravdu hodně, děj je překvapivý a člověk si to musí pořádně utřídit v hlavě, aby si knihu užil, a když jsem ji dočetla, musela jsem si zase přečíst „Jen ve tvém náručí“ – vůbec se mi nechtělo jejich rodinu a jejich životy opouštět. Můžu jen napsat, že obě knihy mě dostaly. Dvojče Justin se vyvedl po otci, Philippe mi akorát připadal neslaný/nemastný, Lyssette a Max jsou stále charismatičtí. Obě knihy vřele doporučuji.

2. 24
   babula podotýká:
   29.8.2011 v 16:12

   Bohužel musím říci, že je toto Lisy její nejhorší kniha, co jsem od ní četla a přečetla jsem toho od ní skoro vše. Nudný děj, na mě moc politiky a jejího zákulisí. Kdyby kniha měla o 90-100 str. méně, velmi by jí to prospělo. Co mě docela potěšilo, bylo, že Max slíbil Lysette odložení svatební noci. Nečekala bych to od něj. Jak ho přitahovala a jak moc po ní toužil, čekala jsem, že se na ni vrhne, jakmile za nimi zaklapnout dveře ložnice. Druhá půlka knihy je určitě lepší, ale přesto je kniha moc zdlouhavá. Více by mě zajímal druhý díl a pokračování o dvojčatech. Těším, se už na říjen, kdy by měla kniha vyjít.

3. 23
   marie podotýká:
   19.3.2011 v 0:31

   Pro mě osobně její nejlepší knížka. Chování Maxe jsem si zamilovala a Lysette ho krásně zkrotila. Už se těším na pokračování o této zajímavé rodině:-)

4. 22
   vita podotýká:
   15.2.2011 v 18:37

   Přišlo mi to takové zdlouhavé, ale první polovina byla podařená.

5. 21
   Petra podotýká:
   1.5.2010 v 17:03

   Tak téhle knížce dávám jenom 3 hvězdičky, zase až tak moc mě nenadchla a už jsem od Kleypas četla rozhodně lepší. Nevadil mi větší věkový rozdíl obou hlavních hrdinů, spíš povahově mi Max a Lysette prostě moc nesedli. Obecně mám radši romantické příběhy ze staré dobré Anglie (a Skotska), takže ani jižanské politikaření mě moc nebavilo a kreolské zvyky (nebo spíš zlozvyky) mě popuzovaly. Hodně mi na nervy lezla Maxova matka (zprvu milá to dáma), která měla pocit, že Lysette po svatbě narostl hřebínek (já si ničeho takového nevšimla) a Bernard, který měl tu drzost v jednu chvíli Maxovi doporučit, aby Lysette odkázal do příslušných mezí a on to v podstatě udělal….A vůbec se mi nelíbila představa, že by paní domu měla mít jen o něco málo vyšší pozici než obyčejná služebná (ovšem patřičně „načančaná“ v šatech schválených tchyní a černou hospodyní) a na slovo poslouchat nejen manžela, který se k ní chová přinejmenším zvláštně (pokud zrovna nejsou v posteli), ale i jeho matku a bratry (a kdoví koho ještě). Doufám, že jsem potenciální čtenářky od knížky neodradila (to bych nerada, za přečtení knížka určitě stojí a každý si může udělat vlastní názor), zkrátka – bohužel, do mého vkusu se autorka tentokrát netrefila.