DCERY PANA DARCYHO
Elizabeth ASTONová
v originále MR. DARCY’S DAUGHTERS
vydalo Leda 2009
Regentská Anglie
Anotace:
Nejoblíbenější román anglické klasické literatury, Pýcha a předsudek Jane Austenové, končí - jak jinak - svatbou. Vděční čtenáři, sdružení v literárních společnostech, často o jeho příběhu iniciativně přemýšlejí: „Jak to bylo dál? Žila Elizabeth se svým Darcym opravdu pak šťastně až do smrti?” A tu se chápe pera současná britská spisovatelka Elizabeth Astonová, přikouzlí Darcyovým početnou rodinu a mapuje osudy jejích členů.
Ocitáme se pak v Londýně roku 1818. V Evropě po Napoleonovi vládne znovu mír, nastává jiná doba, staré konvence ustupují odvážným myšlenkám nového století. Do města, kde právě začíná tradiční jarní společenská sezóna, přijíždí z venkovského panství k příbuzným pět mladých Darcyových dcer. Jak obstojí ve víru plesů, návštěv, nových známostí, ve spleti intrik, klevet a nezvyklých složitých vztahů, když rodiče dlí v cizině a oporu je třeba hledat hlavně ve vlastním rozumu a citu?
Na světě už existuje několik tisíc napodobitelů a pokračovatelů Jane Austenové, ale jediné Elizabeth Astonové (nomen omen) se dostalo kritického uznání - a to právě za její román Dcery pana Darcyho, jenž se stal rovněž světovým bestsellerem.
Hodnocení:
, ale s velkými výhradami!
Hrozně dlouho jsem byla na rozpacích, jak knihu hodnotit. Kniha se hrdě hlásí k odkazu Pýchy a předsudku, a označuje se, musím říct drze, za její pokračování. Pokud bych tedy knihu hodnotila, jako pokračování P&P, musela bych dát hvězd hodně málo. Chápu díla Jane Austenové téměř jako literaturu faktu, takže pokud by se to s dcerami Elizabeth a Fitzwilliama Darcyho seběhlo tak, jak si vymyslela pí Astonová, byli by všichni členové Darcyho rodiny společenskými mrtvolami na věky věkův. A rozhodně jsem nebyla schopná přijmout jako fakt, že by mí literární oblíbenci vychovali hned dvě Lýdie, jednu svatouškovskou Mary a jen jednu ELizabeth! Brr! A ze sympaťáka Fitzwilliama, který sice pojal náklonnost k Elizabeth, ale nedokázal se přenést přes její nedostatek věna a konexí (jeho mínus), je tu pitomý politik.
I když autorka jinak moudře vyškrtla z dění téměř všechny postavy, které známe z díla Jane Austenové, přesto se mi kniha jako pokračování P&P nelíbila. Také z původního díla vykradla kde co, ale to asi všechna “pokračování”. A ještě do toho zapletla trochu Rozumu a citu.
ALE v případě, že člověk vezme korekční pásku, a trpělivě přelepí všechna známá jména nějakými úplně jinými, a zapomene, že kdy četl nějakou Austenovou, se moje hodnocení odvíjí následovně:
Hezký a zajímavý příběh, trochu skandální, ale hezký. Líbí se mi, že Camilla, jejíž předobrazem byla určitě Elizabeth Bennetová (ale my vlastně nevím, kdo to byl, že jo?
), není úplně bez chyb. Úžasná byla postava Athley, která mi moc připomínala Hyacint od J. Quinn. Výborná je Sophie, paní a pan G., Fanny, Pagoda Portal… Celá pětka děvčat D. jsou postavičky k pohledání. Osud Athley by mě koneckonců docela zajímal… A protože Astonové vyšla kniha The Exploits and Adventures of Miss Athlea Darcy, možná se ho i dočkám.
Ještě musím vyzdvihnout práci a um paní překladatelky Evy Kondrysové, protože bez jejího vynikajícího překladu a literárního nadání kniha mohla dopadnout velmi bídně. Sice bych oželela “mamičku” a “děvečku” či podobné archaismy už opravdu prastaré, ale paní Kondrysová: Děkuji za krásný čtenářský zážitek.
Děj je košatý, někdy i překvapivý, a troufám si říct, že si knížku za čas znovu s chutí přečtu. Tedy pokud najdu sílu na mentální nebo fyzické přelepování jmen.
(zdroj anotace a obrázku: Leda)



Skotská Vysočina, 1819
1818 Anglie
Anotace :
červen 1811, Brighton a Londýn, Anglie





